Dulkon gaskal pasieantta ja divššodeaddji sáhttá dáhkkot go dulka lea seamma sajis gos pasieantta lea, gova/jiena dahje telefovnna bokte. Dulkka bargu lea dušše dulkot ságastallama pasieantta ja divššodeaddji gaskal, ja sus lea jávohisvuođageasku.
Čálalaš jorgaleamit
Mii fállat profeššunealla ja kvalitehtasihkkarastojuvvon jorgalemiid dárogielas davvisámegillii priváhta olbmuide, fitnodagaide ja almmolaš aktevrraide. Mii heivehat jorgalemiid du dárbbuide, ja deattuhat rievttes giela, kulturmáhtu ja buori gulahallama.
(Geavat diŋgonskovi vuolábealde go ovdagihtii áiggut diŋgot dulkka)
Sámi dulkonbálvalus
Go leat almmolaš bálvalus bargi, de galggat don dieđuid addit, bagadallat ja vuhtii váldit bálvalusa geavaheaddji dárbbuid. Jus giella lea hehttehus, de fertet geavahit dohkkehuvvon dulkka. Ii leat lohpi mánáid geavahit dulkan. Bearaš miellahtut ja guovttegielat mielbargit eaige berre dulkot.
Davvi dearvvašvuođa buohcceviesuin/klinihkain leat ollu bargit geat eai hálddaš sámegiela, ja midjiide lea hui dehálaš geavahit dulkka vel oažžut rievttes ja vuđolaš dieđuid du dearvvašvuođa birra. Min dulkkain lea jávohisvuođageasku. Pasieanttat vásihit oadjebassan geavahit dulkka; go lea buohcci, de lea álkit eatnigillii hállat. Fáttát ja doahpagat buohcceviesus sáhttet leat váddásat go beaivválaš gielas. Jus dus lea sámegiella eatnigiellan, de dus lea riekti sámástit go deaivvadat spesialistadearvvašvuođabálvalusain.
Jus dus lea sámegiella eatnigiella de lea dus riekti oažžut sámegielat dulkka go galggat deaivvadit spesialistadearvvašvuođa bálvalusain, ja don oaččut dan fálaldaga divššodeaddjis. Muittuhaste áinnas jus it oaččo dan fálaldaga.
Dulkabálvalus lea nuvttá.
Buohkain min dulkkain lea jávohisvuođageasku seamma ládje go eará dearvvašvuođabargiin.
Dieđut pasieantta birra:
Šiehtadusat mat gusket mánáide, de galget váhnemiid namat rubrihkkii «pasieanttanamma», ii máná namma.
