Sisačáliheapmi dahje gožžajohtasa molsun

Jus dus lea baskkes oassi gožžajohtasis, de sáhttá dat hehttet gočča mannama monimuččain gožžaoarrái. Dan sáhttá rahpat smávva plastihkkabohcciin dahje balloŋŋain mii biddjo gužžaoari čađa. Siskkáldasbohcci sihkkarastá ahte gužža golgá gožžaráksái.

Olles dát čuohpadeapmi dáhpáhuvvá giikarteknihkain, mii maiddai gohčoduvvo cystoskopiijan. Mii bidjat seakka plastihkkabohcci gožžaoari čađa gitta gožžaráhkkui, røntgenčađačuovgama vehkiin.

Før

Borakeahttá

Fertet leat borakeahtes ovdal čuohpadeami. Dat mearkkaša ahte it sáhte borrat, juhkat, suoskat suoskangummi/čottanjálgáid, váldit snuvssaid dahje borgguhit. Čoavji ferte leat áibbas guoros vai biebmu dahje golggus ii golgga geahppáide go leat narkosas. Lea dehálaš ahte čuovut bures bagadusaid mat gullet čuohpadeami ráhkkaneapmái. Jus it čuovo borakeahtes njuolggadusaid ja borgguheami, de sáhttá riska ahte mii fertet maŋidit čuohpadeami.

Mánát (gitta 18 jagi rádjai): Jus eará ii leat šihttojuvvon, de gustojit čuovvovaš áššit: Mánná sáhttá juhkat čielga juhkosiid (čázi, máihlli šattosbihtáid haga) gitta 1 diimmu ovdal čuohpadeami. Mánná sáhttá oažžut čižžemielkki/-buvttadusmielkki gitta 4 diimmu ovdal čuohpadeami. Dábálaš mielkki ja borramuša ektui gustojit dat seamma njuolggadusat go ollesolbmuide (6 diimmu).

Ollesolbmot: Don it galgga borrat borramuša dahje juhkat mielkki 6 diimmu ovdal čuohpadeami. Sáhtát áinnas juhkat čielga golgosiid (čázi, máihlli šattosbihtáid haga, bruvssa, deaja, gáfe mas ii leat mielki/lákca) gitta 2 diimmu ovdal plánejuvvon čuohpadeami. Garvve duhpáha, snuvssaid, suoskangummi ja čottanjálgáid 2 diimmu ovdal čuohpadeami. Gitta 1 diimmu ovdal čuohpadeami sáhtát njiellat dálkasiid ovtta čáhcelásiin (eanemusat 150 ml).

Erenoamáš čuohpademiide sáhttet leat eará rutiinnat mat gustojit: Dan birra muitalit dutnje buohcciviesus ovdal čuohpadeami.

Ráinnasvuohta

Infekšuvnna eastadeami dihte fertet riššut čuohpadanbeaivvi. Dievddut fertejit ovdanáhki nai áibbas bures ráidnet. Basa náhpečoali, gieđaid ja julggiid bures. Ale ráhke čuohpadansaji. Dan sajis eai galgga leat hávit ja čivhllit. Váldde ruovttus eret čiŋaid, suorbmasiid ja piercingaid. Váldde eret gazzavuoidasa.

Under

Jámiheamis oaččut geahpa narkosa, mii mearkkaša ahte don oađát čuohpadeami vuolde. Siskkáldas plastihkkabohcci biddjo gožžajohtasa čađa ja dat orru doppe vai sihkkarastá luoittáhaga monimuččain gitta gožžaoarrái. Čuohpadeamis biddjo du sisa ráhkkobohcci mii váldojuvvo eret seamma beaivvi. Čuohpadeapmi ádjána unnitgo diimmu.

Etter

Maŋŋel čuohpadeami sirdojuvvot don áicanseŋgii. Doppe guossohuvvo borramuš ja juhkamuš, ja lea dehálaš ahte boađát julggiid nala nu jođánitgo vejolaš lea. Doppe beasat leat dušše moadde diimmu. Don it sáhte vuodjit biillain maŋŋel čuohpadeami mas narkosa lea geavahuvvon. Šiehtat danin muhtumiin gii sáhttá viežžat du. Buohcciviessu sáhttá diŋgot drošše dutnje. Fertet máksit iežasoasi dasa.

Go ruoktot ollet

Álggos sáhttá goččas leat veahá varra. Dat lea dábálaš ja dat unnu dađistaga, muhto sáhttá boahtit ruovttoluotta. Danin lea dehálaš ahte jugat ollu, lihttaris gitta guovtti lihttara rádjái jándoris, vai dus lea buorre čađadoidin gožžabavvagis. Muhtumat vásihit ahte plastihkkabohcci dagaha spiidema dahje bákčasiid go gožžá.

Sáhttá dáhpáhuvvat ahte plastihkkabohcci lea lihkkasan, ja sáhttá leat dárbbašlaš dan váldit olggos erenoamášinstrumeanttain.

Čuovvoleapmi/maŋŋedárkkisteapmi

Plastihkkabohcci galgá dábálaččat váldit eret dahje molsut muhtun vahkuid dahje mánuid maŋŋel. Jus dus galgá plastihkkabohcci(it) dušše ovtta áigodaga, de galggat šiehtadit diimmu urologalaš poliklinihkain vai sii váldet eret dan. Dat dahkkojuvvo álkis cystoskopiijain mas leat jámihuvvon juste dan vásedin báikkis.

Leage áicil

Maŋŋel čuohpadeami sáhtát oažžut infekšuvnna, dakkár dávdamearkkaiguin nugo febera, bákčasiid ja ahte gožžan rievdá. Jus vásihat daid dávdamearkkaid, de fertet váldit oktavuođa fástadoaktáriin gii váldá gožžaiskosa ja dalle vejolaččat oažžut antibiohtadivššu. Fuomášuhte doaktárii ahte leat aitto čuohpaduvvon, ja dalle lea dábálaš ahte goččas lea varra.