Hei, du må oppdatere nettleseren din for å kunne besøke oss.

Mánáidborasdávda

Mánát ožžot hui hárve borasdávdda. Norggas diagnostiserejuvvojit jahkásaččat birrasiid 200 máná ja nuorat gaskal 0 jagis 18 jagi rádjái borasdávddain. Mánát ja nuorat ožžot earálágan borasdávddaid go rávisolbmot. Danin lea mánáid borasdávda earálágán go rávisolbmuid borasdávda.

Dávdamearkkat

Mánáidborasdávddas lea prognosat obbalaččat buoret go rávisolbmuin, ja guhkesáiggeceavzin (vihtta jagi) lea oppalohkái 88 proseantta. Prognosa lea borasdávdda šlája ja viidáneami duohken go diagnosa dahkko. 

Mánáin rievddadit borasdávdda dávdamearkkat ollu, dan duohken makkár mállet šattalmas lea. Oppalaš dávdamearkkat sáhttet leat guhkesáiggi ja čilgemeahttun feber, idjabivasteapmi, čilgemeahttun geahppun ja heajos loaktin.

Leukemiija dávdamearkkat

Leukemiijas leat čielgaseamos dávdamearkkat šovkkodat, šliettasvuohta, feber ja liikevardimat, maid sáhttá oaidnit smávva rukses dielkun liikkis dahje ahte šaddet eambbo sáhppes dielkkut. Pasieanttat dávjá vásihit bákčasiid lađđasiin ja dákterikkis, ja ahte rávssát sturrot. 

Ráksáborasdávdda dávdamearkkat

Ráksáborasdávdda čielgaseamos dávdamearkkat leat ahte rávssát bohtanit, ja idjabivasteapmi ja geahppun. Fáhkkestaga lossavuoigŋan, muhtomin heaggaváralaš, sáhttá čuožžilit daningo vuoiŋŋahatbohcciid vuostá šaddá deaddu go raddevuovddas lea ráksáborasdávda.  

Lea hui dábálaš ahte mánáin sáhttet sturron rávssát main čađamihttu lea unnit go 2 cm rádjái čeabehis. Dát ii atte ráksáborasdávdda váruhusa. 

Vuoiŋŋamaššattalmasa ja čielgaađa šattalmasa dávdamearkkat

Vuoiŋŋamaššattalmasat sáhttet dagahit lassi vuoiŋŋamašdeattu, šaddá váibmomoiddodeapmi, vuovssadeapmi dahje gákkaheapmi ja oaivebávččas. Mánná vásiha dán dávjjimusat iđđedis. Njuoratmánáin sáhttá eahpedábálaš stuorrun oaivebirramihtus dahje oaiveskálžžus čavgan ráigi mii lea dávttiid gaskkas (fontanelle) vuosttaš dávdamearkan vuoiŋŋamaššattalmassii. Njuoratmánát sáhttet maiddái suhtastuvvat dahje leat šlieddasat.

Eará dávdamearkkat, dan duohken gokko šattalmas lea, sáhttet leat geasáhatdohppehallan, skivžžas vázzin, belohahkii gáldnan gieđain, julggiin dahje ámadajus, skielgá, duppaloaidnu dahje eahpedábálaš čalbmelihkasteamit,  hedjonan oaidnu dahje gullu. Sáhttá maiddái váttisvuođat njiellat. Mánás sáhttá rievdat persovnnalašvuohta ja sus sáhttá suhtastuvvat, láhttenvuohki rievdá, ealjohisvuohta, skuvllas ii bargga šat nu bures ja lassi váibbasvuohta. Pasieanttas sáhttá maiddái šaddat nu ahte oaivi ii biso njuolga, ja dáhpedorpmis geahppu, ii šat stuoro dahje beare árrat rávásmanahkái olle.  

Čielgaađa borasdávdda dávdamearkkat sáhttet leat ahte ii hálddaš nu bures gožžama ja baikima, skivžžas vázzin ja julggiin hedjona vuoibmi, ja/dahje bákčasat dahje bonjuvuohta čielggis.

Eará šattalmasaid dávdamearkkat

Eará šattalmasat bohciidit dávdamearkkaid dan duohken man stuoris šattalmas lea ja gokko dat lea. Obbalaš dearvvašvuođadilli hedjona vaššás šattalmasain. Eará dilálašvuođain vuosttaš dávdamearka lea oinnolaš šattalmas dahje šattalmas maid fuobmá iskkadeamis, juogo čoavjjis dahje eará báikkiin rupmašis. Dákteriggebákčasat sáhttet dihttot dáktesarkomaid ja dákteriggái leavvama geažil.  

Eará dávdamearkkat dakkár šattalmasaide sáhttet leat váttis cissat/gožžat, varra goččas, obbon ja sturron čoavji.

Raddevuovdda borasdávdda dávdamearkkat sáhttet leat guhkálmas guorsan, mearkkašahtti lossavuoigŋan ja čeabehis oidnojit varrasuonat.

Čujuhus ja árvvoštallan

Go fástadoavttir váruha borasdávdda, de galgá mánná čujuhuvvot njuolgga borasdávdda páhkkamánnodahkii. Páhkkamánnodat lea standardiserejuvvon pasieantamánnodat mii čilge mo organiseret čielggadeami ja divššu, gulahallama mánáin ja oapmahaččaiguin ja geas lea ovddasvástádus ja konkrehta mánnodatáiggit. Jus fástadoavttir gávdná čielga borasdávda dávdamearkkain olbmos vuollel 18 jagi, de berre fástadoavttir lassin čálalaš čujuheapmái maid váldit njuolggo telefovnnalaš oktavuođa mánáidossodagain.

Pasieantadieđut páhkamannodaga birra (helsedirektoratet.no)

Mánnodatoktiiheiveheaddji bidjá diibmoáiggiid máná váste árvvoštallamiidda.

Čielggadeapmi

Čielggadeami oktavuođas váldojuvvojit iskamat mánás čielggadit lea go borasdávda vai ii.

Jus váruhit borasdávdda de iská doavttir máná. Mii čađahit varraiskosiid ja  ja røntgendutkamušat dađistaga dađi mielde makkár dávdamearkkat mánás leat ja makkár váruhusat orruleamen. Muhtun dáhpáhusain lea áigeguovdil čađahit eará iskkademiid ja mii juohkit dieđuid daid birra. Ollu dikšunvugiin leat liigeváikkuhusat, ja danin lea dehálaš viidát guorahallat mearridan dihte makkár dikšu heive buoremusat.

Čielggadeapmi go váruha mánás lea borasdávda, de čuovvu seamma njuolggadusaid vuođul go rávis olbmuid. Mánát dávjá sáhttet leahkit mášoheamit. Danin fertet dahkat olu iskkademiid narkosas. Go diagnosa lea čielggas, de lasihit iskkadeamit mat čilgejuvvojit ovttaskas dikšunplánas (dikšunprotokollain) guoskevaš borasdávdii.

Go iskosiid ja iskosiid bohtosat leat čielgasat, de mii dábálaččat sáhttit mearridit leago mánás borasdávda vai ii ja mearridit buktágo dat diagnosa. Jus mánás ii leat borasdávda, mii heaittihit páhkkamánnodaga.

Páhkkamannodat ruoktot

Buot pasieanttat geat ožžot borasdávdadiagnosa, váldojit mielde páhkkamannodat ruoktot pasieanttaide geain lea borasdávda. Páhkkamannodaga bokte geahččat du individuála bálvalusdárbbuid ja čuovvoleami lassin iežas borasdávdadikšumii.

Páhkkamannodat ruoktot borasdávdda geažil (helsenorge.no)

Dikšu

Jus mánás lea borasdávda de plánejuvvo dikšun mii heive buoremusat mánnái. Mearrádusa divššu ektui  mearridit mii ovttasráđiid bearrašiin, dábálaččat árvvoštallama vuođul fágaidrasttideaddji čoahkkimis.

 Dat sáhttá dárbbahuvvot čuohpadeapmi, suonjardandikšun dehe dálkkasgieđahallan, sorjavaš das man diagnosa oažžu.

Norggas lea mánáid borasdávdda dikšun organiserejuvvon nu ahte juohke guovlludivššohagas lea ovddasvástádus borasdávdda dikšumis iežas guovllus, ja dikšuma mii addit riikkaidgaskasaš njuolggadusaid mielde. Dát sihkkarastá dan ahte buot mánát riikkas ožžot seamma divššu. Buohcciviesut juogadit vásáhusaideaset buoridan dihtii máhtu iešguđet dilálašvuođaid birra.

Dikšunmetodat

Vuođđoseallatransplantašuvdna (ovdal gohčoduvvon dákteađatransplantašuvdna), orgánatransplantašuvdna ja čalbmeborasdávdda dikšun (retinoblastoma) mánáin leat guovdduštuvvon Oslo universitehtabuohccevissui. Dikšun suonjardanniibi lea guovdduštuvvon Haukeland universitehtabuohccivissui Bergenis.

Seallamirkkuin lea dábálaččat buorre beaktu borasdávdda vuostá mánnáagis, nu ahte dikšunbohtosat leat buorit vaikko dat lea viiddis dávda. Varraborašdávddas ja ráksáborasdávddas mii addit dábálaččat dušše seallamirkku, hárvenaš lassin suonjardivššu.

Eará šattalmasaid dikšut dábálaččat seallamirkkuin ovdal čuohpadeami. Dan mannjel lea čuohpadeapmi, ja fas ođđa seallamirkodikšun. Muhtumin mii dievasmahttit dálkkodeami suonjardemiin ja/dahje alladássásaš dálkkodeapmi vuođđosealladoarjagiin.

Seallamirkodikšun mánáin čađahuvvo geavatlaččat aivve guovddáš suonakatehtera bokte. Dat addá buoret sihkkarvuođa ja seastá mánáid bákčasiin. Eanas varraiskosat váldojuvvojit dákkár katehtera bokte. Dalle eastaduvvo mánná menddo ollu čuggestemiin.

Borasdávdadikšun mánáin lea dávjá hui intensiiva ja guhkilmas muhto rievddada iešguđetlágan borasdávddaid mielde. Čielggadeapmi, čuohpadeamit, suonjardikšun ja eanas seallamirkodikšu dahkko guovllubuohcceviesuin. Olu doarjjagieđahallamis ja muhtin oasit seallamirkogieđahallamis sáhttet čađahuvvot báikkálaš mánáidossodagain, lagas ovttasbargguin guovllubuohcceviesuin.

Čuovvoleapmi

Mánná dahje nuorra čuovvuluvvo dávjá dárkkistemiiguin buohcciviesus vuosttaš jagiid maŋŋel divššu. Čuovvuleami sisdoallu rievddada dan mielde makkár málle borasdávda mánás lea leamašan. Vuosttaš jagiid leat dábálaččat mánnosaš dárkkisteamit go lea leukemiija. Ja juohke goalmmát mánu go leat borasdávdašattalmasat. Maŋŋel dan de leat dárkkisteamit hárvvibut.

Vihtta jagi maŋŋel leat jahkásaš dárkkisteamit dávjá doarvái go galgá čuovvut máná šaddama, fysalaš ja silolaš ovdáneami, ja fuobmát vejolaš maŋŋečuozahusaid. Mánáid dárkkistit dábálaččat jahkásaččat dassážii sii devdet 18 jagi.

Mánáin geain leat vuoiŋŋemaššattalmasat dárkkistuvvojit jámma MR-iskamiin vuoimmemaččain ja čielgeađain.  Eatnasat geain leat unnit duođalaš šattalmasat čuovvojuvvojit jahkásaš MR-iskamiin gitta 18 jahkásažžan, ja dasto guhkit gaskkadagain.

Leage áicil

Ovdalgo vuolgibehtet ruoktot maŋŋel divššu, de oažžubehtet buriid ja vuđolaš dieđuid dávdamearkkaid birra mat sáhttet čuožžilit jus mánná hedjona dávddain. Dávdamearkkat sáhttet rievddadit dan mielde makkár borasdávddas lea sáhka.

Sist faglig oppdatert 2024-02-09