Psykisk helsevern – døgnbehandling

Sisačáliheapmi jándordikšui dáhpáhuvvá golmma ládje: plánejuvvon sisačáliheapmi, fáhkkaveahkki dahje bákkuin.

Plánejuvvon sisačáliheapmi

Fástadoavttir dahje poliklinihkka ohcá  sisačáliheami du ovddas. Dasto gohččojuvvot ovdačoahkkimii divššáriin. Ovttasráđiid mearridehpet mii dutnje lea buoremus dikšu. Doppe oaččut maid buot praktihkalaš dieđuid maid dárbbašat go galggat ráhkkanit orrumii.

Fáhkkaveahkki

Jus garra dávdamearkkat čuožžilit fáhkka, de sáhttá leat dárbbašlaš fáhkka sisačáliheapmái. Lea fástadoavttir, doavttervákta dahje poliklinihkalaš divššár gii árvvoštallá lea go dárbu dan dahkat. Loahpalaš mearrádus dahkko buohcceviesus. Fáhkka sisaváldimat sáhttet dáhpáhuvvat birra jándora.

Bákkolaš dikšu

Jus leat duođalaš gillámušat, de sáhtát iežat dáhtu vuostá sisačálihuvvot psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen jándorossodahkii (bákkolaš psyhkalaš dearvvasvuođasuddjen). Láhka ásahit ja čađahit psyhkalaš dearvvašvuođasuddjema (psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalusláhka) regulere bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjema.   

Láhka cealká earret eará ahte bággen galgá dušše geavahuvvot dalle go lea geahččalan eaktodáhtolaš psyhkalaš dearvvašvuođadivššu,  almmá lihkostuvvama haga dahje lea čielgasit duššás geahččalit galgá go dan.

Dikšu psyhkalaš dearvvasvuođasuddjen jándorossodagas lea sullii seamma seamma go poliklinihkalaš dikšu (dikšu almmá sisačáliheami haga). Mihttun lea veahkehit du hálddašit dávdamearkkaid nu jođánit go vejolaš.  

Jándordivššu ovdamunit lea ahte veahkkefálaldat sáhttá leat viidát ja eanet čohkkejuvvon. Don oaččut birra jándora čuovvoleami, ja dus lea dorvvolaš biras váttis áiggis du eallimis.

Man guhká bistá dikšun?

Don ja du ovddasvástideaddji divššár digaštallabeahtti dađistaga man guhká don dárbbašat jándordivššu. Go eaktodáhtolaččat lea sisačálihuvvon, de sáhttá ieš válljet čálihit iežas olggos.  Bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis lea psykiatriijaspesialista dahje psykologaspesialista gii mearrida goas don sáhtát olggosčálihuvvot. Dattetge leat don ieš mielde árvvoštallamin man guhká galggat leat divššu vuolde.

Makkár čuovvoleami dárbbašat lea dan duohken man garrasat du dávdamearkkat leat. Muhtumat dárbbašit lagas čuovvoleami ja divššu poliklinihkas. Earát fas hálddašit nu bures dávdamearkkaid ahte sáhttet oažžut dárbbašlaš veahki fástadoaktáris. Dan áigge go leat jándordivššus mearriduvvo makkár čuovvoleami dárbbašat viidáseappot.