Psykisk helsevern – døgnbehandling

Sisačáliheapmi jándordikšui dáhpáhuvvá váldoáššálaččat golmmain vugiin:

Plánejuvvon sisačáliheapmi

Fástadoavttir dahje poliklinihkka ohcá sisačáliheami dutnje. Don bovdejuvvot de ovdačoahkkimii dikšuin. Doai ovttas geahčadeahppi makkár dikšu lea eanemus ulbmillaš. 

Don oaččut maid praktihkalaš dieđuid maid dárbbašat go galggat ráhkkanit orrumii. 

Dakkaviđe veahkki

Sáhttá leat áigeguovdil fáhkka sisačálihemiin jus leat duođalaš dávdamearkkat mat bohtet fáhkka. Lea fástadoavttir, váktadoavttir dahje poliklinihkalaš divššár gii árvvoštallá leago dárbu sisačáliheapmái. Loahpalaš mearrádus dahkko buohcciviesus. 

Fáhkka sisačáliheamit dáhpáhuvvet birra jándora.

Bággogillámuš

Duođalaš gillámušain sáhtát sisačálihuvvot psykiatriijalaš ossodahkii iežat dáhtu vuostá (bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen). Bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen lea muddejuvvon Lov om etablering og gjennomføring av psykisk helsevern (Psykisk Helsevernloven) bokte.

Lágas čuožžu earret eará ahte bákkolašvuohta galgá dušše geavahuvvot go "eaktodáhtolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen lea geahččaluvvon, ja das ii leat leamaš ávki, dahje dat hui čielgasit ii- leat ulbmillaš geahččalit dan. " 

Dikšu mii fállojuvvo psykiatriija jándorboasttas lea eanas muddui dat seammago poliklinihkalaš divššus (dikšu sisačáliheami haga). Mihttu lea ahte don galggat birget ieš dávdamearkkaiguin nu jođánit go vejolaš lea. 

Ovdamunit psykiatriija jándorboastadivššus leat:

• Dikšu lea eambbo intensiiva go poliklinihkalaš dikšu.
• Don oaččut čuovvoleami jándora birra.
• Dus leat oadjebas rámmat du birrasis gáibidahkis muttus eallimis.

Man guhka bistá dikšu?

Du jándordivššu dárbbu guhkkodat digaštallojuvvo dađistaga gaskkal ovddasvástideaddji divššára ja du. Berre lea mihttu ahte don ja divššár leahppi ovttaoaivilis.

Eaktodáhtolaš sisačáliheamis sáhtát ieš čálihit iežat olggos. 

Ollu sisačálihemiin, rievdá bákkolašvuohta eaktodáhtolaš stáhtusii sisačálihan áigodagas.

Bákkolaš psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis lea psykiatriija spesialista dahje psykologaspesialista mii mearrida goas pasieanta  lea gearggus čálihuvvot olggos. Pasieanta lea áŋke mielde árvvoštallame divššu guhkkodaga.

Diehttevašvuođa dihte berre olggosčálihandáhtona prognosa biddjot buori áiggis, ja baicca rievdaduvvot maŋŋel. 

Makkár čuovvoleami oaččut lea sorjavaš du gillámušas ja man duođalaš dat lea.

Muhtumat dárbbašit ollu čuovvoleami ja divššu poliklinihkas, earáin fas lea nu bures birgejit dávdamearkkaiguin ahte sii ožžot dárbbašlaš veahki fástadoaktáris.

Jándordivššu áigodagas árvvoštallojuvvo ja mearriduvvo makkár čuovvoleami don dárbbašat viidáset.