45 bargi ohppet sámegiela

- Mun lean orron Finnmárkkus olles eallima, mus leat ollu sámi pasieantat, ja mu mielas livččii buorre beassat gulahallat pasieanttain sámegillii, lohká Kari Milch Agledahl, váldodoavttir ja spesialista Hámmárfeasta buohcceviesus.

Buorre vejolašvuohta

Kari lea okta Finnmárkku buohcceviesu 25 bargis gii dál lea čađaheamen davvisámegiela álgokursa.

Giellakursa lea oassi doaibmaplánas maid Finnmárkku buohcceviessu lea mearridan, ja mii čatnasa spesialistabálvalusfálaldagaid viidáset ovddideapmái sihke sámi pasieanttii ja álbmogii. Plána váldá vuođu Davvi Dearvvašvuođa strategiijaplánas, ja mihttomearri lea ahte vel eanet dearvvašvuođabargit ja eanet bargit ollásit dahje belohahkii galget máhttit sámegiela.

- Go oidnen mo kursa lei lágiduvvon dainna lágiin ahte oažžu oahppoávdnasiid ja beassá oalle guhkes áigge badjel neahta bokte čuovvut, de mu mielas dat lei hui buorre fálaldat. Ja dan ahte lea Finnmárkku buohcceviessu gii lea ruhtadan dan, lea hui buorre, oaivvilda Kari, geas alddis lea mearrasámi duogáš.

Seammás go lea čalbme spesialista de lea Kari Milch Agledahl maiddái doavttirgráda medisiinnalaš etihkas, ja lea vuosttašamanueansa Norgga árktalaš universitehtas UiT. Danin son lea erenoamáš dihtomielalaš go deaivvada pasieanttain.

- Leat muhtun pasieanttat geat eai máhte - dahje eai hálit hállat dárogiela. Olmmoš galgá atnit fuola das mo son vuostáiváldá pasieantta. Go dávjá gullá ahte sámi pasieanttat soitet vávjit Oarje-Finnmárkku ja olles buohcceviesu , de jurddašan mo sáhttá dan eastadit, lohká son.

Ollašuhttá

Kursa álggii mannan giđa, dollojuvvo Teams bokte, leat vahkkus gitta guokte čoagganeami, ja loahpahuvvo boahtte jagi. Dearvvašvuođadoaimmahat máksá kursamateriála ovddas, ja oassálastit ožžot buhtadusa barggu ovddas maŋŋil čađaheami. Daid háviid go oahpahus lea kursaoasseváldiid bargoáiggis, geahččalit jođiheaddjit addit sidjiide friddja.

Finnmárkku buohcceviessu lea ožžon ruhtadeami Alit oahpu ja gelbbolašvuođa Direktoráhta bokte. Kursa praktihkalaš oasi čađaha Lovra Akademiija.

(Čálus joatká gova vuolde)

Photo: Eirik Palm, Finnmárku buohcceviessu

- Juohke maŋebárgga almmuhuvvo ođđa čálus, ja duorastagaid de geardduhuvvo maid mii maŋimuš čoagganeamis čađaheimmet, muitala Rita Jørgensen.

Son lea Finnmárkku buohcceviesu sámi áššiid erenoamášráđđeaddi, ja son dieđiha njuolga hálddašeaddji direktevrii. Sámegiel giellakursa lea oassi máŋgga áššis masa sus lea ovddasvástádus. Lea leamaš stuorra beroštupmi, muitala son.

Dákko bokte leat mii ollašuhttán ovtta čuoggá doaibmaplánas maid doaimmahat lea ráhkadan buoridan dihtii fálaldagaid sámi álbmogii.  Šaddá hui buorre jos eanebut geain lea vehá sámegiel máhttu  sáhttet váldit vuostá pasieanttaid.  Studeantat leat duhtavaččat dainna vugiin mo kursa lea lágiduvvon. Mii leat dađistaga veaháš rievdadan oahpahusa ja árvvoštallat guktuid kurssaid 2026 giđa. Guktot kurssat loahpahuvvojit dalle, muitala Rita.

Maiddái sidjiide geat leat ovdal oahppagoahtán sámegiela

Go son dadjá goappašagaide, lea dan dihte go Finnmárkku buohcciviessu dál lea bures plánegoahtán ođđa 100-diibmosaš davvisámegielkursa 20 oasseváldiid várás. Dát kursa lea sin várás geat máhttet veaháš sámegiela ovddežis, ja geat háliidit nannet iežaset njálmmálaš giela vai sáhttet sámástit go deaivvadit pasieanttaiguin, oapmahaččaiguin ja bargoustibiiguin. Maiddái dás lea ulbmiljoavku buot bargit, muhto erenoamážit sidjiide geain lea njuolggo oktavuohta pasieanttaiguin.

(Čálus joatká gova vuolde)

Photo: Malene Nicolaysen, Finnmárku buohcceviessu

Nubbi kursaoasseváldi lea Nancy Ananiassen. Sus maid lea sámi duogáš, muhto son lea massán gielas, nugo máŋggas earát leat.

- Mii hálaimet sámegiela ruovttus dassážii go ledjen njealjejahkásaš. Muhto de fárriimet Čáhcesullui, ja de heittii mu eadni hállamis sámegiela muinna. Eat galgan sámástit, muhto fertiimet oahppat dárogiela. Mu eatni bealde ledje sámegielagat, ja mu siesát ságastedje munnje sámegillii. Muhto in máhttán ieš hállat sámegiela, nu ahte dat šattai mu jávohis giellan. Dan rájes lea mus álo leamaš miella oahppat sámegiela, nu ahte go oidnen kursa de dieđihin dasa, lohká son ja joatká:

- Kursa lea leamaš erenoamáš buorre. Kursa vásihuvvui leat rabasin ja lei buorre oahppanbiras. Beasaimet geahččaladdat, meattáhusaid dahkat, ja ságastallat ovttas joavkkus.  Sámegiella lea váttis giella grammatihkalaččat, nu ahte guovddážis lea leamaš oahppat hállat, ja mii leat hárjehallan dan. Lean duođaid ávkkástallan kurssan, albma láhkai sámástišgoahtán. Mun in dovdda ahte mun vel hálddašan dan, muhto dát lei buorre álgu. Mii diehtit ahte Finnmárkku buohcceviesus lea álo dárbu sámegillii, dadjá Nancy.