Iskkadeapmi

MR av nakke/rygg

MR-iskosa vuolde veallat don magnehtaid alde, dan botta go MR-mašiidna ráhkada govaid rádiobáruiguin. MR-iskosis eai leat makkárge røntgensuotnjarat.

MR-iskkus niskkis ja/dahje čielggis váldo jus váruhuvvo  vihki dahje roasmmohuvvamat niskkis ja/dahje čielggis, dahje dárkkistan dihte dihto váttuid/vigiid niskkis ja/dahje čielggis.

Čujuhus ja árvvoštallan

Čujuhus čállo dávjjimusat buhcciidvieso doaktáriin dahje vuođđodearvvašvuođabálvalusain. Bátnedoaktárat sáhttet čujuhit MR,ii, ja kiropráktorat ja manuálaterapevtat sáhttet maid čujuhit MR,ii dákte -ja deahke vigiiguin/váttuiguin.   


Čujuhusas galget dát dieđut leat mielde 

  • sisa čuohpahuvvon metállat dahje elektronihkkat rupmašis
  • pacemaker  
  • sisa čuohpahuvvon bealljeapparáhtat
  • klipsa varrasuonain oaivvis  
  • metálla bihtá čalmmis 
  • pasieantta áhpeheapme/mánáid ládje
Jus pasieanttas lea dárbu dulkii, de ferte dan maid almmuhit, ja makkár giela pasieantta hupma/hállá. 


Før

Magnehtafealtta dihte ferte čujuheaddji doavttir dieđihit čujuhusas jus dus lea: 

  • pacemaker
  • sisa čuohpahuvvon bealljeapparáhtat
  • klipsa varrasuonain oaivvis  
  • metálla bihtá čalmmis 
  • jus don leat áhpeheapme/mánáid ládje  
  • leat eará sisa čuohpahuvvon metállat ja elektronihkkat 

Iskanlistu: dáid ferte eret váldit ovdal iskosa:
  • Diimmuid, báŋku – ja kredihttakoarttaid. Magnehtafealtta sáhttá billistit daid. 
  • Metálla diŋggaid nugo čalbmelásiid, peannaid, čoavdagiid, vuoktanáluid ja čikŋahearvvaid/smykker. Daid sáhttá áhpparáhttá garra leavttuin gaikkihit alcces. 
  • Bealljeáhpparahtá. Magnehtafealtta sáhttá čuohcat daidda.
  • Luovos bániid. Dat sáhttet heađuštit govaid ja ferte eret váldit jus galgá iskat oaivvi/čeabet bokte. 
Dálkasiid maid geavahat/anát sáhtát váldit nu go dábálaččat lávet. 

MR – iskkus ja ivdneávnnas/kontrástaávnnas  

Muhtomin mii šaddat bidjat ivdne-/kontrástaávdnasa varrasutnii. Dalle bidjat seakka plastihkkarevre (venekanyle) du varrasutnii. Jus šaddá dárbu bidjat ivdne-/kontrástajuhkosa iskkadeami oktavuođas, de lea muhttimin dárbu čielggadit varraiskosiin movt monimažžat doibmet. Jus dat guoská dutnje de čuožžu dat du sisagohččunreivves. Lea hárve go MR – kontrásta/ivdneávnnas addá liigeváikkuhusaid nugo allergiija sullasaš reakšuvnnaid.  

Lea go dus klaustrofobi/balat go baskkes sajiin leat?

Jus don veaháš balat baskkes sajiin leat/lea klaustrofobi, de dattege eanaš olbmot sáhttet čađahit iskosa. Don berret ossodagain váldit oktavuođa ovdal iskosa jus balat dat šaddá váttisvuohtan dutnje. Mis leat máŋggalágán vuogit movt sáhttit veahkehit du. Jus dus lea bávččas go veallát ja/dahje dárbbašat veahki vuoiŋŋastit, fertet sihtat iežat doaktáris dálkasiid bákčasiid vuostá ja/dahje vuoiŋŋastan dálkasiid ovdal iskosa. 

Njamaheapmi 

Ivdnejugus/kontrástaávnnas manná dušše unnánaš čižžemielkái, ja don sáhtát váldit MR vaikko leat áhpeheapme/mánáid ládje.  

Under

Iskosa vuolde veallát don beaŋkka alde mii jođihuvvo jorbalágaš mašiinna sisa mii lea rabaš goappašat bealde. Don jođihuvvot sisa oaivve - dahje julggiidbeale, dat vuolgá das goappá beale galget iskat. Dan oasi maid mii galgat iskat galgá juste guovdu magnehtafealta. MR-iskkus niskki bokte bidjo oaivi ovtta málle sisa, man siste oaidná olggos. dat lea áibbas dárbbašlaš go galgá MR-govaid sáhttit ráhkadit.   

Lea hui deaŧalaš ahte veallát áibbas jaska vuoi govat šaddet buorit. 

Dalle go govat váldojit gulle dearpanjietna. Don oažžut bealljebunci - /náhpola dahje bealljesuojana mii váiduda dearpanjiena, dahje sáhtát guldalit musihka.   

Iskkus bistá sullii 15 minuhtas 60 minuhta rádjái, vuolgá das makkár iskosa doavttir lea diŋgon. Don oaččut lagabui dieđuid bargiin go boađat ossodahkii. 

Dan botta go govat váldojit mannet bargit olggos dan lanjas. Sii oidnet láse čađa. Don oažžut alárbma gihtii vuoi beasat váldit oktavuođa bargiiguin. Sii sáhttet hupmat duinna mikrofuvnna čađa, ja sáhttet maid boahtit lanjai gos don veallát. 
Jus orut dárbbašeame oapmahačča mielde sáhttá son čohkkát nu luhtte iskosa vuolde. MR- dárkkistanlisttu guoská maid oapmahaččaide geat galget mielde lanjas.  

Lea go bávččas? 

Ieš alddis iskkus ii leat bávččas, muhto sáhttá leat váttis veallát áibbas jaska. Danin lea deaŧalaš gávnnahit mo lea vuohkkaseamos veallát. Don oažžut guottáid dahje earálágan doarjagiid vuoi nagodat jaska veallát. 

Don sáhtát báhkkanit iskosa vuolde. Dat ii leat bávččas iige várálaš. Dat dovdu manná badjel go iskkus lea nohkan. 
 



Etter

Jus leat sisačálihuvvon buhcciidvissui boađat fas ruovttoluotta ossodahkii. Jus leat ožžon ivdneávdnasa/kontrástaávdnasa fertet vuordit 30 minuhta. Muđuid sáhtát vuolgit njuolga ruoktot go leat geargan. Jus leat ožžon jaskkodahtten/vuoiŋŋastan dálkasiid de it berre ieš vuodjit biillain. 

Bohtosat iskosiin 

Radiologa (oaivedoavttir) dutká govaid ja čállá raporta mii govain oidno. Raporta sáddejuvvo čujuheaddji doaktárii. Govat ja raporta vurkejuvvo min dihtorvuogádagaide.