Mannan vahkkus lágiduvvojedje Davvi Dearvvašvuođa jahkásaš oahppan- ja hálddašanguovddážiid fágabeaivvit Kárášjogas. Finnmárkku buohcceviesus lei ovddasvástádus čađaheamis ja dan olis čalmmustahtte sámi pasieanttaid dili.

- Mii leat hirbmat duhtavačča fágabeivviiguin. Munnje lei hui dehálaš bargoskihpáriidda fállat fágalaš gealbbu sámi kultuvrra ja historjjá birra. Lei maid hirbmat suohtas go beasaimet dán juohkit digitálalaččat. Badjel 80 oasseváldi čuvvo fágaseminára digitálalaččat ja badjel 20:s ledje boahtán Kárášjohkii. Nu ahte leat olahan oalle viidát Davvi Dearvvašvuođa guovllu dearvvašvuođabargiide sihke gielddain ja spesialisttadearvvašvuođabálvalusain, lohká Sámi Klinihka ovddeš oahppan- ja hálddašankoordináhtor Máret Rávná Boine gii luobai virggistis dakka maŋŋel fágabeivviid.  

Oahppan- ja hálddašanfágafierpmádaga fágabeaivvit biste golbma beaivvi, ja ovtta dáid beivviid bovdejedje maiddái olggobeale oasseváldiid.  

Eanet čalmmusteapmi

Dán jagi fáddán lei «Ádde sámi pasieantta buorebut». Kárášjohkalaš Marit Ravna Anti muitalii iežas vásáhusaid birra sámi pasieantan ja máŋga fágaolbmo logaldalle fágasemináras.

- Dearvvašvuođasuorggis lea menddo unnán máhtu sihke sámi pasieantta ja kultuvrra birra. Mii gulaimet ahte Nordlándda buohcceviesu dearvvašvuođabargi diŋgui davvisámegielat dulkka julevsámegielat pasientii. Vaikke bargi dagai buot riekta, de manai dattege boastut go sus ii lean doarvái máhtu sámegielaid birra, dadjá Boine ja joatká.

- Dán jagi fáddá lea hui dehálaš olles sámi álbmogii, ja dán fáttá berre eanet ja dávjjit fuomášuhttit. Jus sámi álbmogii galgat fállat dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid, de ferte dearvvašvuođabargiin eanet gelbbolašvuohta sámi kultuvrras ja historjjás. Mun doaivvun ahte fágabeaivvi oasseváldit ohppe veahá ja ahte jurddašišgohte fáttá birra.

Earálágan gulahallan

Máret Rávná Boine lea bargan Sámi Klinihka oahppan- ja hálddašankoordináhtorin jagi. Son lohká ahte leat máŋga ákka dasa manin dearvvašvuođabargit fertejit áddet sámi pasieanttaid.

- Sápmelaččat gulahallet veahá eará láhkai dearvvašvuođa birra go ovdamearka dihte dáččat. Jus dearvvašvuođabargi de máhtášii dulkot dan mii ii dadjo njuolga, de šattašii dearvvašvuođaveahkki olu buoret guktot beliide. Sáhttá maid nu ahte vaikke fágabargi oaivvilda ahte gulahallan ja deaivvadeapmi lihkostuvai, de soaitá pasieanttas áibbas eará vásáhus, lohká son ja čilge.

- Muhtimat eai duostta vuosttildit fágaolbmuid, ja dát guoská erenomážit vuorrasiidda. Doaktára luhtte vásihit fápmogaskavuođa, ja sápmelaš oahpai dáruiduhttima oktavuođas ahte ii galgga vuosttaldit eiseválddiid. Dát soaitá ain čuovvut min, ja dalle dohkkeha pasieantta doaktára cealkámušaid ja árvalusaid. Lea maid nu ahte sápmelaš ii háliit vuorjat earáid, ja dalle soitet duššindahkat duođalaš dávddaid. Dat ii leat eisege buorre, ja danin berre ge dearvvašvuođabargiin eanet kulturáddejupmi.

Hui duhtavačča

Linn-Anett Rirud ja Anja Orassalo bargaba maid Finnmárkku buohcceviesu oahppan- ja hálddašanráđđeaddin, ja soai leaba hui duhtavačča fágabeaivedeaivvademiin.  

- Mii leat ožžon buoret áddejumi kultursensitiiva deaivvademiide ja mo sáhttá gulahallat sámi pasieanttain vai oktavuohta ja relašuvdna dearvvašvuođabálvalussii nannejuvvošii. Mii leat maid gullan Sámi dulkonbálvalusa dehálaš barggu birra. Fágabeaivvi oktavuođas badjánedje maid olu jurdagat mo ovttasbarggu bokte sáhttit heivehit oahppan- ja hálddašanbálvalusaid sámi pasieanttaid ektui, lohká Rirud.

- Lea hirbmat dehálaš ahte Davvi Dearvvašvuođa oahppan- ja hálddašanráđđeaddit besset deaivvadit. Oallugat mis, erenomážit mii dáppe Finnmárkkus, čohkkát bieđgguid ja bargat iehčanassii. Dán jagi fáddá lei erenomáš dehálaš go bargat guovllus gos ásset olu sápmelaččat. Háliidan vel loahpas giitit Máret Rávnná ovttasbarggu ovddas ja sávvat sutnje lihkku ain viidáset. Lea veahá ahkit go heaitá, ja mii sávvat ahte su sadjái gávdnet ođđa bargi farggamusat, lohká Orassalo.

Olu áŋgiruššanvejolašvuođat

Máret Rávná Boine lea áito heaitán Sámi Klinihka oahppan- ja hálddašankoordináhtorin ja máhccan ruovttoluotta bioingenevravirgái Vestfold buohcceviesus.

- Mun lean nu olu oahppan jagis, ja mus leamaš nu máilmmi buori bargoskihpárat Sámi Klinihkas ja SÁNAG:is. In ge mun diehtán man garrasit sámevuohta áŋgiruššá mu. Mus lea hui buorre dovdu go lean bargat sámi pasieanttaid ovddas. Mun lean jagis geargan lágidit njeallje oahppan- ja hálddašankurssa, leamaš Sámi dearvvašvuođakonferánssa láidesteaddjin ja dál lean vel jođihan fágabeivviid Kárášjogas. 2024:s leat nu olu áŋgiruššanvejolašvuođat sámi pasieantta ektui! Mun sávan ahte mu bargu sáhttá ávkin boahtte áigái ja lean oalle sihkkar ahte Sámi oahppan- ja hálddašanguovddáš sáhttá ovttasbargat eará Davvi Dearvvašvuođa bálvalusaiguin nu ahte sámi pasieanttat olgobeale guovddáš Sámi maid oččoše heivehuvvon doaimmaid dego sámegielat oahppan- ja hálddašankurssaid, loahpaha Boine.

Sámi Klinihka bealis giitit Máret Rávnná ja sávvat sutnje lihku máddin.