- Iešsorbmeneastadeapmi ávkkuha

Maŋŋel go iešsorbmenbárru deaividii Kárášjogas 1980-logus, de ásahuvvui Psykiátralaš nuoraidbargojoavku mii galggai veahkehit nuoraid ja nuorra rávisolbmuid geat rahče gárrenmirkkuiguin ja/dahje iešsorbmenláhttemin.

SÁNAG Mánáid- ja nuoraidpsykiátralaš poliklinihkka (MNP) fuolahii bálvalusa ja dan rájes leamaš iešsorbmeneastadeapmi dehálaš oassin dálá Sámi Klinihkas. Dutki ja psykologaspesialistta Anne Silviken lea guhká bargan SÁNAG:is ja dovdá eastadanbargguid bures. Sus lea maid doavttergráda Davvi-Norgga sámiid iešsorbmenláhttemis.

- Sámis lea hui dehálaš eastadit iešsorbmema justa nu go dahket našunálastáhtain. Norggas, Ruoŧas ja Suomas leat našunála iešsorbmeneastadeami doaibmaplánat, muhto dát illá fuomášuhttet sámiid álgoálbmogin. Dat lei maid duogážin go SÁNAG ja Sámeráđđi ásahedje 2017:s «Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámiid iešsorbmeneastadandoaibmaplána», lohká Silviken.  

Álbmotdearvvašvuođahástalus

Juohke jagi jápmet birrasii 650 olbmo iešsorbmema geažil Norggas. Álbmotdearvvašvuođainstituhta dieđuid mielde lea sullasaš dilli maiddái eará davviriikkain, muhto Suomas leat logut sakka badjelis.

- Iešsorbmen lea álbmotdearvvašvuođahástalussan Sámis justa nu go našunálastáhtain ja eará guovlluin máilmmis. Mii diehtit ahte ávkkuha eastadit iešsorbmema vaikke dan lea váttis duođaštit. Iešsorbmenhástalus lea máŋggadáfot, dat lea seagáš ja relašuvnnalaš fenomena mii gáibida iešguđetge eastadanvugiid, lohká Silviken ja čilge viidáset.

- Go eastada rasisma ja vealaheami, veahkaválddi ja illasteami sihke individuála ja servodaga dásis, de eastada maiddái iešsorbmema. Rievtti mielde lea sáhka das ahte láhčá dili nu ahte lea buorre ja oadjebas bajásšaddat Sámis. Lea maid dehálaš fállat buori veahki olbmuide geain leat iešsorbmenjurdagat ja olbmuide geat geahččalit iežaset sorbmet. Galgá maid áimmahuššat ja doarjut sin geat leat massán lagas olbmo iešsorbmema geažil.

Doaibmaplána ja ovttasbargu

Sámi Klinihkas lea sierra doaibmaplána iešsorbmema eastadanbargui. Pasieanttadivššu ja oapmahaččaid čuovvuleami lassin leat klinihkas maiddái siskkáldas ja olgguldas iešsorbmeneastadandoaibmabijut.

- Mis leat jahkásaččat siskkáldas kurssat iešsorbmenvára kártema ja meroštallama birra mat čuvvot Dearvvašvuođadirektoráhta njuolggadusaid. Mii dáhtut maid nannet eará fágajoavkkuid geain rievtti mielde ii leat ovddasvástádus meroštallat iešsorbmenvára. Ovdamearkan dása lea Vivat kursa “Iešsorbmenvára vuosttašveahkki” mii čađahuvvui buot Sámi Klinihka bargiide cuoŋománus, dadjá Silviken ja joatká muitaleames eará doaibmabijuid birra.

- Olu iešguđetge institušuvnnat ja organisašuvnnat áŋgiruššet eastadit iešsorbmema Sámis. 2022 čavčča álggahii SÁNAG fágafierpmádaga mii čohkke fágaolbmuid ja bargá iešsorbmeneastademiin. Fierpmádat čoahkkana guktii jahkái, ja dalle juogadat vásáhusaid ja gelbbolašvuođa. Dát ollašuhttá SÁNAG mihttu fátmmastit buot fágaolbmuid ja bargat iešsorbmeneastademiin riikkarájáid rastá.

Sámi Klinihkka oassálastá maid iešsorbmeneastadanbarggus eará regionála ja našunála forumin ja bargojoavkkuin.

Álbmotdiehtojuohkin

SÁNAG lea guhká ovttasbargan eará institušuvnnaiguin ja organisašuvnnaiguin. Silviken muitala ođđaseamos doaimmaid birra.

- Gieskat oasálasttiimet davvi RVTS regionála álbmotdiehtojuohkimis iešsorbmema birra. Diibmá ges leimmet mielde gárvemin Vivat kurssa “Áicit iešsorbmenvára” masa leat ráhkaduvvon golbma ođđa filmma ja mii lea jorgaluvvon ja heivehuvvon davvi-, julev- ja máttasámegillii. Dán jagi leat mielde guovtti ovttasbargoprošeavttas. Mii ráhkadit sámi e-oahppoprográmma iešsorbmeneastadeami birra ovttas Ahusain, Sámeráđiin ja NÁSAG:in. Sisdoallu lea davvisámegillii, muhto jurdda lea boahtte áiggis dán almmuhit maiddái julev- ja máttasámegillii. Mii leat maid mielde “Árktalaš morašdoarjjaforum” prošeavttas mas ulbmilin lea ásahit digitála čovdosa gos oapmahaččat geat leat vásihan iešsorbmema sáhttet deaivvadit. Dát ovttasbargu lea VID:in, Sorgsenter i Danmarkin ja Dearvvašvuođadirektoráhtain ja Islándda Sorgarmiðstöðvarin.

Loga álbmotdiehtojuohkima artihkkaliid: 

Mánnán juo lávii Magnus háliidit sorbmet iežas

Golggotmánu 15. beaivvi Torgrim mearrida. Son áigu sorbmet iežas.  

Ovtta jahkebealis ledje golmmas Nils Arne Hætta olbmáin geat sorbmejedje iežaset.

SÁNAG lea maid mielde lágideamen “Ingen manns land” konferánssa Romssas čakčat. Konferánsa fuomášuhttá iešsorbmema, iešsorbmenjurdagiid ja vásáhusaid dievdoperspektiivvas.

Hástaleaddji bivdit veahki 

Oallugiidda lea hástaleaddji ohcat veahki jus eallin šaddá menddo váttisin. Dát guoská erenomážit dievdoolbmuide geat jápmet dávjjit iešsorbmemin go nissonat. Silviken dadjá ahte sáhttet iešguđetge sivat dasa go olbmot eai bivdde veahki.

- Eai buohkat dieđe gos sáhttá oažžut veahki jus dearvvašvuođabálvalus ii leat doarvái oidnosis ja jus olbmuide ii muitaluvvo doarvái bures gos ja mo sáhttá fitnet veahki. Mii diehtit maid ahte muhtimiidda lea ain váttis ohcat veahki psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis ja gárredilledivššus vaikke psykiatriija miellaguottut leat buorránan maŋimuš 20-30 jagi. Mii fertet ain bargat vai miellaguottut rievddaše, lohká son ja joatká.

- Sápmelažžii lea maid váttis bivdit veahki go ii luohte veahkkebálvalusaide. Ii olmmoš dieđe oažžu go divššu iežas váibmogillii, leago divššáris sámi kulturáddejupmi ja lea go dikšu  heivehuvvon sámi kontekstii. Olu olbmuide lea maid iešbirgejupmi dehálaš. Dat lea buorre iešvuohta, muhto go iešsorbmenjurdagat mirkkohuhttet, de lea dehálaš ohcat veahki vai jurdagat eai šatta duohtavuohtan. Aktiiva iešsorbmenjurdagat oainnat sáhttet doalvut olbmo jápmimii. Iešsorbmen lea globála, našunála, regionála ja báikkálaš álbmotdearvvašvuođahástalus.

Mo ohcá veahki?

Jus jurddašat ahte it šat háliit eallit, de sáhttá ávkkuhit hállat soapmásin geasa luohtát dahje muhtimin gii fállá profeššunealla veahki.

Jus balat ahte soapmásis leat iešsorbmenjurdagat, de lea dehálaš čájehit beroštumi. Jeara mo suinna manná, guldal ja oza veahki dárbbu mielde.

Riŋge 113 jus lea akuhtta iešsorbmenvára.

Váldde oktavuođa fástadoaktáriin dahje báikkálaš doavttervávttain jus lea akuhtta, muhto ii heaggaváralaš dilli. 

Gávdnojit maid veahkketelefovnnat, chat-bálvalusat, doarjjajoavkkut ja eará dearvvašvuođabálvalusat mat sáhttet veahkkin.

Don sáhtát earret eará riŋget:

Mentála dearvvašvuhtii: 116 123

Girku SOS: 22 40 00 40

Mánát nuorat sáhttet váldit oktavuođa:

SÁNAG, Sámi Klinihkain: 78 96 74 20 (Rabas árgabeivviid diibmu 08:00-15:30).

Mánáid ja nuoraid alarbmatelefovnnain: 116 111

Kors på halsen (Rukses Ruossa): 800 333 21

SnakkOmPsyken.no : Blå Kors chat-bálvalus.

Gáldu: Helse Norge