Jotket ovddideames sámi dearvvašvuođabálvalusaid
Sámi dearvvašvuođakonferánsa gaskkustii sámi dearvvašvuođabálvalusaid historjjá ja suokkardalai sámi pasieanttaid dikšofálaldagaid boahtte áiggi. Buohkain lea dáhtu bargat viidáset vai sámi álbmot oččošii seammaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid.
Geassemánu 5. ja 6. beivviid lágiduvvui Sámi dearvvašvuođakonferánsa UiT Norgga árktalaš universitehtas, Romssa gávpogis. Sámi Klinihka SÁNAG, Sámi doaktáriid searvi ja Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáš ledje ovddasvástideaddjit.
- Mun lean hirbmat ilus ja dáhtun rámidit DjO-ossodaga, SÁNAG/Sámi Klinihka bargojoavkku ja ovttasbargoguimmiid go leat čađahan Sámi dearvvašvuođakonferánssa mas lei hui dehálaš fáddá. Mii leat jo ožžon ruovttoluottadieđuid main oasseváldit rámidit prográmma sisdoalu ja njuovžilis lágideami. Oasseváldit leat maid duhtavačča go konferánsa dohkkehuvvui lassioahppun doaktáriidda ja psykologaide. Dát guoská sidjiide geat bohte fysalaččat konferánsii, oassálastima oainnat ferte sáhttit duođaštit, lohká prošeaktajođiheaddji Anne Toril Eriksen Balto.
Sámi doaktáriid searvvi jođiheaddji Jonill Margrethe Fjellheim Knapp lea maid duhtavaš čađahemiin.
- Lágidemiin manai hui bures ja konferánsa šattai buorre. Go čohkke olbmuid geain lea iešguđetge fágaduogáš ja geográfalašgullevašvuohta, de badjánit olu miellagiddevaš jurdagat mat leat mielde viidáset barggus nannet ja ovdánahttit sámi dearvvašvuođabálvalusaid, lohká son.
Alla vuordámušat
Sámi dearvvašvuođakonferánssa fáddán lei duohtavuohta ja soabahallan – geaidnu viidáset. Logaldallit gaskkustedje ja digaštalle sámi dearvvašvuođabálvalusaid historjjá ja boahtte áiggi.
- Ovttaskasolbmot, ovttaskasdearvvašvuođabargit ja eaktodáhtolaš searvvit leat áŋgiruššan seammaárvosaš sámi dearvvašvuođabálvalusaid ovddas guhkit áigge, ja dát ii leat dohkálaš 2024:s. Našunála, regionála ja báikkálaš eiseválddit fertejit áddet ahte adnojit olu eanet resurssat ja dihtomiella njulget dáruiduhttinpolitihka vahágahttimiid mat leat čuohcan servodahkii, ovttaskasolbmuide ja sámi ja kvena joavkkuide. Jus galgá bissehit ja jorgalahttit dáruiduhttinproseassa, mii ain eallá, de dárbbašit liige návccaid dása, lohká Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáža fágalaš jođiheaddji Ann Ragnhild Broderstad.
Broderstad dadjá ahte sus leat alla vuordámušat soabahallamii.
- Mus leat alla vuordámušat ja jáhkán olu earát maid vurdet ahte eiseválddit áddejit ahte go álggahedje Duohtavuođa- ja soabahankommišuvnna, de ferte maid čuovvulit raportta. Lea maid dehálaš ahte čuovvoleapmái várrejuvvo doarvái ruhta. Oaivvildan ahte lea buorre jurdda ásahit sierra sámi resursaguovddáža. Jus čuovvu nav-eike modealla, de sáhttá čohkket olu resursaolbmuid ja bargat daid osiiguin mat dárbbašit čuovvoleami. Dáinna lágiin čohkkešii resurssaid buori vuogi mielde ja das livččii bevttolašvuohta.
Áigumuš ásahit álgoálbmotguovddáža
Ovddeš SÁNAG jođiheaddji Gunn Heatta oassálasttii Sámi dearvvašvuođakonferánssas ja muitalii logaldallamis mo sus badjánii jurdda ásahit sierra álgoálbmotguovddáža. Son muitalii maid makkár vejolašvuođat ja hástalusat dán barggus livččii. Panelaságastallamis jerrui mo SÁNAG/Sámi Klinihkka sáhtašii šaddat našunála álgoálbmotguovddážin boahtte áiggis.
Prošeaktajođiheaddji Anne Toril Eriksen Balto, gii maid jođiha SÁNAG dutkan- ja ovdánahttinossodaga, gažadii oasseváldiid panelaságastallamis. Son muitala ahte áigot joatkit dáinna bargguin.
- Mii dáhtut ain áŋgiruššat šaddat álgoálbmotguovddážin. Konferánssas oaččuimet olu buriid oaiviliid sihke sisdollui ja viidáset prosessii, ja dát šaddet ávkin viidáset barggut. Midjiide livččii hui dehálaš olahit ulbmila šaddat álgoálbmotguovddážin vai beasašeimmet nannet ja fállat seammaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogiid. Dat čanastuvvošii ILO konvenšuvdnii maid Norga lea ratifiseren ja nannešii ovttasbarggu riikkarájáid rastá ja eará álgoálbmogiidda, lohká Balto.
Jahkásaš dearvvašvuođakonferánsa
Maŋŋel lihkostuvvan lágideami, de jearralit vel prošeaktajođiheaddjis šaddá go Sámi dearvvašvuođakonferánsa maiddái boahtte jagi.
- Mun doaivvun ja sávan ahte beasašeimmet lágidit Sámi dearvvašvuođakonferánssa jahkásaččat, ja áigumuš livččii maid fátmmastit eará riikka sámiid ja eará álgoálbmogiid dán bargui. Diehttelasat fertet vuos oaidnit oažžut go ruđaid lágideapmái, lohká Balto.
Stuora lágideami maŋŋel leat ruovttoluottadieđut hui dehálačča, ja danin ávžžuha Balto buohkaid muitalit iežaset oaiviliid Sámi dearvvašvuođakonferánssa birra.
- Mii leat sádden Questbacka buot oasseváldiide dakka maŋŋel konferánssa ja doaivut ahte olbmot vástidit jearranskovi. Olbmot sáhttet maid maila sáddet jus sis leat ruovttoluottadieđut: SANKS-FoU@finnmarkssykehuset.no
Sámi dearvvašvuođakonferánssa govat
