Dábálaš gažaldagat

Váldde oktavuođa Pasieantamátkkiin vai máhcahit girdibileahta nu jođánit go vejolaš. Jus mii galgat dutnje diŋgot ođđa mátki, de ferte midjiide álggos doaimmahuvvot doavtterduođaštus.  

Deaddil dákko jus áiggot sáddet midjiide duođaštusa. Go galgat nuppes diŋgot seamma mátki, de ferte dohkálaš ágga dása.  

§ 9. Spiehkastat jus fállojuvvon mátkkošteapmi ii geavahuvvo

Pasieantta mátkegolut eai gokčojuvvo jus

1. oažžu mátkkoštanfálaldaga regiovdna dearvvašvuođafitnodagas, dahje
2. jus ovddeš mearrádusas celkojuvvo ahte galgá johtit nuvttá almmolaš johtalusain.

Váldonjuolggadusa mielde diŋgot mii girdimátkkiid. Jus ieš válljet diŋgot girdimátki, de gustojit dát njuolggadusat:

• jus mátki lea vuollel 300 kilomehtera goabbat guvlui, de gokčat kilomehteriid dihto mátkesubmin man departemeantta lea mearridan.
• jus mátki lea guhkit go 300 kilomehtera goabbat guvlui, de oažžu mátkegoluid mat govččaše hálbbimus almmolaš sáhtu dikšobáikái.

Jus diŋgot ja mávssát ieš girdimátki mas johtingaska lea badjel 300 kilomehtera, de oaččut mátkegoluid mat govččaše hálbbimus almmolaš sáhtu dán gaskkas. Pasieantamátki oažžu oainnat dávjá girdimátkkiid hálbbibui go priváhtaolmmoš ja dasa lassin sáhttá ovdamearka dihte bussebileahta hálbbit go girdibileahtta. Danin sáhttá refušuvdnamáksu dávjá sakka unnit go girdibileahttahaddi maid ieš leat máksán.  

Du álbmotregistrerejuvvon čujuhus mearrida refušuvdnarievtti. Jus vuolgga lea eará sajis, de fertet dokumenteret mátkegoluid ja mii máksit dan vuođul goappá sajis livččii hálbbit vuolgit dikšobáikái.

Jus ieš leat organiseren girdimátki ja dárbbašat drošše medisiinnalaš sivaid dahje johtolaga geažil, de fertet ieš láhččit droššesáhtu.

Mii eat govčča idjadeami ja biepmu jus lea vejolaš johtit ovdan ruoktot dikšobeaivvi. Dát guoská maiddái pasieanttaide geat ieža organiserejit mátki.

Mii ávžžuhit váldit oktavuođa Pasieantamátkkiin go áiggut diŋgot mátki dikšobáikái. 

Finnmárkkus lea dálki dávjá hástalussan go galgá mátkkoštit.

• Jus busse- dahje fanasmátki kansellerejuvvo dálkki geažil ja don it beasa šat ruoktot, de riŋges Pasieantamátkái: 05515.
• Jus dus lea droššerekvisišuvdna medisiinnalaš sivaid geažil, ja geaidnu giddana, de oaččut dieđuid ossodagas gos leamaš sisačálihuvvon dahje Pasieantamátkkis. Mii čuovvut dálkki dárkilit ja plánet mátkkiid dan ektui.
• Jus leat johtán iežat biillain dikšobáikái, it ge beasa šat ruoktot gitta geainnuid dihte, de galggat riŋget Pasieantamátkái: 05515.
• Jus girdimátkkit kansellerejuvvojit dálkki geažil, de lea girdifitnodaga ovddasvástádus láhččit ođđa mátki ja ordnet sihke idjadeami ja biepmu jus mátki ii sáhte čađahuvvot seamma beaivvi. Jus ođđa mátkkoštanáigi dagaha ahte it joavdda plánejuvvon dikšui, de fertet váldit oktavuođa Pasieantamátkkiin telefovnna bokte: 05515. Jus fertet sirdit dikšoáiggi kansellerejuvvon girdimátki geažil, de gokčat ođđa girdimátki.

Pasieanttamátkkis ii leat vejolaš rievdadit girdimátkkiid jus einnostuvvo fasttes dálki.

Dus lea vejolašvuohta geavahit priváhta biilla go jođát dikšui. Váldonjuolggadusa mielde oaččut 3 ruvnnu kilomehteris jus mátki lea vuollel 300 kilomehtera ovtta guvlui. Jus mátki lea badjel 300 kilomehtera ovtta guvlui, de máksojuvvo seamma submi go hálbbimus almmolaš johtolat mávssášii.

Kilomehtermáksu ii lassán vaikke dus lea mieđušteaddji fárus.

Mii gokčat lassigoluid dego parkerema, feargga, bummaruđaid ja biikadeahkaid jus dearvvašvuođa- dahje johtolatsivaid geažil lea dárbbašlaš johtit priváhta biillain. Dearvvašvuođasivaid galgá doavttir duođaštit ja johtolatsivaid ges árvvoštallá pasieantamátkekantuvra. Guittet galget sáddejuvvot ovttas mátkerehkegiin.

Jus mii árvvoštallat ahte lei dárbbašlaš johtit biillain dušše osiid mátkkis, dego lagamus bussebisánanbáikái, de gokčat dušše liigegoluid dán gaskkas.

Loge eambbo: Helsenorge.no. ​

Dus lea riekti johtit droššen medisiinnalaš dárbbuid geažil. Dán ferte doavttir duođaštit. Drošše galgá diŋgojuvvot ovdal mátki ja dus ferte gárvves medisiinnalaš rekvisišuvdna go válddát oktavuođa Pasieantamátkkiin.  

Jus almmolaš johtolat ii leat olámuttos, de sáhttá oasi dahje olles mátki johtit droššen. Váldde oktavuođa Pasieantamátkkiin ovdal mátkkošteami vai oaččut eanet dieđuid dán ektui.

Droššegolut refunderejuvvojit dušše go doavttir lea duođaštan ahte pasieantta dárbbaša droššesáhtu, ovdamearka dihte go fáhkkestaga dárbbaša dearvvašvuođaveahki.

Jus ieš leat diŋgon drošše, it ge deavdde namuhuvvon gáibádusaid, de gokčojuvvo mátki dábálaš mávssuin.

Loga eambbo: Lovdata.no​

Mii veahkehit du. Váldde minguin oktavuođa nu jođánit go leat ožžon gohččunreivve. Mii diŋgot dutnje girdimátkki.

Dábálaččat ordne girdifitnodat dutnje ođđa girdibileahta. Jus ođđa girdiáiggit dagahit ahte it jovssa divššu, de riŋge Pasieantamátkái: 05515.

Jus leat jo ožžon ođđa áiggi dikšui, de soaitit sáhttit rievdadit girdimátki, muhto dábálaččat šaddat diŋgot ođđa girdibileahtaid. Du mátki gokčojuvvo ođđa bileahtaiguin jus girdi kansellerejuvvo.

Pasieantamátki ii rievdat plánejuvvon girdimátkkiid jus lea einnostuvvon fasttes dálki.

Jus ieš leat diŋgon mátki dikšobáikái, de fertet ieš diŋgot ruovttumátki maid ja sáddet midjiide mátkerehkega. Dáinna lágiin oažžut dieđuid olles mátkkošteami birra. Dus lea oainnat riekti oažžut gokčojuvvot mátki ovdan ruoktot. Jus váilot mátkedieđut nuppi guvlui, de lea váttis čielggadit du rivttiid.

Jus dárbbašat veahki čalbmerávkaleamis, de eai gusto dát njuolggadusat. Váldde oktavuođa Pasieantamátkkiin jus leat erenomáš dilálašvuođas.

Dáid dieđuid gávnnat maiddái pasieantamátkeláhkanjuolggadusa 3. kapihttala §20: 

Jus mátkkis lea seamma haddi dahje lea hálbbit, de sáhtát mátkkoštit dikšobáikái beaivvi ovdal ja jorggihit beaivvi maŋŋel divššu. Pasieanta idjadangolut ja borrangolut eai gokčojuvvo jus lea vejolaš mátkkoštit ovdan ruoktot seamma beaivvi dahje jus mátki guhkiduvvo priváhta ákkaid dihte. Jus medisiinnalaš ákkaid dahje johtolatsivaid geažil dárbbašat drošše ja jus háliidat guhkidit mátki priváhta ákkaid geažil, de fertet ieš organiseret droššesáhtu.

Pasieantamátki ii rievdat guhkiduvvon ruovttumátkkiid jus fuomášat ahte háliidat árat ruoktot dahje jus diibmu kansellerejuvvo.

Jus háliidat ahte mátki galgá guhkiduvvot eanet go beivviin, de fertet ieš organiseret ja máksit dán.

Ii. Pasieantamátki ii govčča mátkkošteami go galggat boahkuheapmái. Váldde oktavuođa iežat ruovttugielddain ja gulaskutta mo čovdet mátkkošteami.

Diŋgojuvvon mátkkiid ii sáhte rievdadit dálkedieđáhusa vuođul. Pasieanttat ožžot ja čuvvot girdifitnodaga diehtojuohkima. Jus mii rievdadit/kanselleret girdimátkki dálkeeinnosteami dihte, de eat oaččo ruđaid ruovttoluotta, ja pasieanta massá vuoigatvuođastis gokčojuvvon mátkkošteapmái. 

Jus pasieanta šaddá rievdadit mátki medisiinnalaš sivaid geažil, de galgá doavttir/divššár duođaštit ahte dát lea dárbbašlaš. Dábáleamos lea sáddet midjiide duođaštusa elektrovnnalaš vuogádaga bokte vai Pasieantamátki oažžu dieđu dalánaga. Almmolaš buohcceviesut ja fástadoaktárat besset dán vuogádahkii.  

Ii, vuordináigi ii viiddit vuoigatvuođaid. Hálbbimus almmolaš sáhttu lea vuođđun mátkegoluide jus mátkkoštat badjel 300 kilomehtera ovtta guvlui. Medisiinnalaš dárbbut gal viiddidit vuoigatvuođaid heivehuvvon mátkkošteapmái. Doavttir/divššár árvvoštallá dárbbu.

Erenomáš dilálašvuođas gokčat latnjaláiggu beaivet. Dalle dárbbašuvvo dokumentašuvdna. Nu gohčoduvvon beaivelanjas ii leat vejolaš ijastallat. Pasieanta ahki ja dearvvašvuohta, dikšobáikki orrunvejolašvuođat, dálki ja orrunáigi leat vuođđun go árvvoštallat gokčat lanja. Latnjagolut eai sáhte eanet go mávssášii ijastallat. Pasieanta ferte vuos ieš máksit lanja, ja de sáddet midjiide mátkerehkega.

Pasieanttat sáhttet mátkkoštit gos háliidit, muhto ožžot máksojuvvot dušše dan submi man livččii oažžut johtit ovdan ruoktot álbmotregistrerejuvvon čujuhusas lagamus dikšobáikái. Jus pasieanta lea gaskaboddosaččat eará báikkis barggu, oahpu, suodjalusbálvalusa dahje institušuvdnadivššu dihte, de máksojuvvo mátki dán vuolggasajis.

Mii muittuhit ahte pasieanttat geat eai leat álbmotregistrerejuvvon Finnmárkkus fertejit váldit oktavuođa pasieantamátkekantuvrrain iežaset ruovttuguovllus. Dat kantuvra máksá goluid ja árvvoštallá pasieantta vuoigatvuođaid.

Mátkkošteapmi barttas

Jus pasieanta johtá ovdamearka dihte barttas dahje luopmodálus plánejuvvon dikšui, de máksit mátkegoluid mat livččii álbmotregistrerejuvvon čujuhusas dahje gaskaboddasaš orrunbáikkis lagamus dikšobáikái.

Pasieanta máksá ieš mátki ovddas, ja de sádde midjiide mátkerehkega.

Fáhkkaveahkki

Muhtimin sáhttá pasieanttas vuoigatvuohta oažžut mátkegoluid orohagas dikšobáikái vaikke mátki lea guhkit ja mátkegolut eanet.

Dalle ferte dán golbma eavttu deavdit:  

• Dearvvašvuođaveahki dárbu čuožžilii dihto báikkis fáhkkestaga
• Ii lean vejolaš fállat dárbbašlaš divššu ja čuovvoleami eará sajis
• Pasieanta livččii oažžut menddo stuora mátkegoluid jus oččošii goluid dušše ruovttu ja dikšobáikki gaska.

Dát njuolggadusat gustojuvvojit Norgga riikarájáid siskkabeale.

Jus mátki lea oanehat go 300 kilomehtera ovtta guvlui, de oaččut 3,00 ruvnnu kilomehteris. Jus jođát muhtin osiid mátkkiin fatnasin dahje hurtigrutain, de máksit fanasgoluid kilomehteriid sadjái.

Jus mátki lea guhkit go 300 kilomehtera ovtta guvlui, de gokčat mátkegoluid mat livččii hálbbimusat almmolaš sáhtu fárus.

Lassi dieđut Lovdata.no neahttasiiddus ​

Dus lea riekti oažžut borrangoluid jus mátki bistá badjel 12 diimmu. Jándoris oažžu 264 ruvnnu borrangoluid ovddas. Jus mátkkoštat badjel jándora, de oaččut liige jándormávssu maŋŋel go goliha badjel guhtta diimmu ođđa jándoris.   

Dus lea riekti oažžut idjadagoluid jus lea dárbu ijastallat. Juohke idjadeami ovddas oažžu eanemusat 683 ruvnnu. Fertet guite sáddet mátkerehkegin. Priváhta idjadeami ovddas ii oaččo mávssu.  

Loga eambbo Lovdata.no neahttasiiddus.​

Don sáhtát sáddet ohcamuša digitálalaččat Helsenorge.no neahttasiiddus.  
Don sáhtát maid sáddet ohcamuša poastta fárus.  

Jus leat váldeguoddi, biebmováhnen, oapmahaš dahje mieđušteaddji, de fertet deavdit báberskovi sáddet dan midjiide.

Go pasieanttat geat ásset Davvi Dearvvašvuođa guovllus johtet eará regiovdnii, de lassána iežasoassi 400 ruvdnui goappá ge guvlui. Iežasoassi ii lassán jus seamma dikšu ii gávdno Davvi Dearvvašvuođas. Ovdamearka lea jus gártá  johtit našunála gealboguovddážii Frambui hárve diagnosa geažil.

Jus pasieantas lea riekti oažžut máksojuvvot mátki dikšui olggobeale Davvi Dearvvašvuođa, de Finnmárku Pasieantamátki diŋgo mátki, ja sádde rehkega pasientii mas iežasoassi lea 400 ruvnnu goabbat ge guvlui. Dát rehket sáddejuvvo mánnomolsumis maŋŋel mátki.

Jus dikšu sáhttá čađahuvvot Davvi Dearvvašvuođa guovllus, ja pasieanta dattege vállje divššu eará guovllus ovdamearka dihte vuordináiggi geažil, de máksá aliduvvon iežasoasi.

Jus pasieanta čájeha duođaštusa mas Davvi Dearvvašvuođa bargi čállá ahte eai fála dihto divššu, de eat sádde rehkega. Dán duođaštusa ferte muhtin Finnmárkku buohcceviesu, Davvi-Norgga universitehtabuohcceviesu, Nordlándda buohcceviesu dahje Helgelándda buohcceviesu bargi čállit. Gielddaid dearvvašvuođabargit, dego ovdamearka dihte fástadoaktárat ja fysioterapevtat eai sáhte čállit duođaštusa.

Duođaštusas ferte boahtit ovdan ahte seamma dikšu ii gávdno Davvi Dearvvašvuođas, ja ahte lagamus dikšobáiki lea olggobeale namuhuvvon regiovnna.

Don fertet ieš organiseret ja máksit orruma ovddas. Maŋŋel mátki sáddet midjiide mátkerehkega.

Jus guhkit áigge galggat divššus ja dikšobáiki ii organisere orruma, de leat eará njuolggadusat dan ektui. Váldde oktavuođa Pasieantamátkkiin.

Loga eambbo Lovdata.no neahttasiiddus.

Idjadeapmi ja borran máksojuvvo min njuolggadusaid vuođul. Jus idjadeapmi máksá eanet, de fertet ieš dan gokčat.

Jus dárbbašat mieđušteaddji fárrui, de gokčat su goluid seamma láhkai go pasieantta goluid. Mieđušteaddjis leat seamma vuoigatvuođat go pasieanttas mátkegoluid, idjadeami ja borrama ektui.​

Dasa lassin sáhttá mieđušteaddjis riekti oažžut mávssu váilevaš dietnasa dihte. Dán ferte dokumenteret. Mii máksit 153 ruvnnu diimmus, ja mieđušteaddji sáhttá oažžut mávssu gávcci diimmu ovddas jándoris.

Jus dárbbašat kvalifiserejuvvon mieđušteaddjit, de gustojit eará njuolggadusat. Kvalifiserejuvvon mieđušteaddjis lea konkrehta ja dárbbašlaš gelbbolašvuohta mieđuštit pasieanta, son sáhttá ovdamearka dihte leat doavttir, buohccedivššár, čalbmeeadni, politiija dahje dulka.

Jus dárbbašat veahki unnimusat ovtta dáid doaimmaide, de lea dus dárbu mieđušteaddjái:

• Čoavdit girdiboahkána.
• Gávdnat ja coggat govdunliivva.
• Beassat heahteuvssa lusa.
• Bidjat oksygenamáska alcces.
• Čuovvut sihkkarvuođaalmmuheami ja bagadusa vejolaš heahtedili ektui.
• Dárbbašat medisiinnalaš veahki.
• Dárbbašat veahki ovdamearka dihte medisiinnaid geažil dahje fitnat hivssegis go girdi seaivu gaskaboddosaččat.
• Jus dus lea mentála doaibmanákca dahje leat psyhkalaš doaimmashehttejuvvon ja dan dihte dárbbašat veahki.

Girdifitnodagain leat sierra njuolggadusat mieđušteaddji hárrái maid Pasieantamátki ferte čuovvut go diŋgo bileahtaid:

Go Pasieantamátki diŋgo bileahtaid pasientii ja vejolaš mieđušteaddjái, de leat mii mátki ovddasvástideaddjit. Pasieantamátki čuovvu rekvisišuvnna man doavttir/divššár lea čállán. Jus duođaštussii lea čállojuvvon ahte pasieanta dárbbaša mieđušteaddji medisiinnalaš ákkaid geažil, de eat diŋgo mátki jus mieđušteaddji váilu. Sivvan dása lea pasieantasihkkarvuohta. Jus girdi ovdamearka dihte ii sáhte seaivut mearriduvvon báikái ja šaddá girdit eará sadjái, de sáhttá dát dagahit ahte mátkkálaččat šaddet idjadit, ja dalle lea hui dehálaš ahte pasieanttas lea mieđušteaddji vai birge.

Finnmárkku Pasieantamátkkis lávejit jearrat sáhttá go mieđušteaddji čuovvut pasieanta oasi mátkis dahje dušše nuppi guvlui. Jus dán galgat dohkkehit, de ferte dokumenterejuvvot ahte pasieanta birge okto oasi mátkkis.

Gáibádusat mieđušteaddjái:

• Mieđušteaddji ferte badjel 18 jagi boaris, ja ferte čohkkát pasieanta bálddas.
• Mieđušteaddji galgá nanus sihke fysalaččat ja psyhkalaččat vai nákce evakueret pasieantta jus heahtedilli čuožžila.
• Mieđušteaddjis galgá ovddasvástádus dušše ovtta pasientii girdis. 
• Mieđušteaddji galgá girdimátki oktavuođas veahkehit:
  • • • Gálgat girdiboahkána.
      • Coggat gádjunliivva.
      • Beassat heahteuksii.
      • Bidjat oksygenamáska.

Doavttir dahje divššár duođašta ahte pasieanta dárbbaša mieđušteaddji. Rekvisišuvnna sáhttá sáddet elektrovnnalaččat Pasieantamátkái.

Dát ii guoskka mánáide vuollel 15 jagi.

Mánáin vuollel 18 jagi lea álo vuoigatvuohta oažžut mieđušteaddji. Jus sisačálihuvvo ja/dahje mánás lea heaggaváralaš dávda, de máksit mátki guovtti mieđušteaddji ovddas.

Jus lea dárbu eará mánáid maid váldit fárrui mátkái, ovdamearka dihte máná mii ii leat vel jahkásaš ja ain njammá čičči, de gokčat su ovddas maid mátkegoluid. Dalle lea dehálaš ahte válddát minguin oktavuođa telefovnna bokte vai oažžubehtet dieđuid dokumentašuvdnadárbbuid birra.

Dá lea sihkkaris gulahallan mii lea krypterejuvvon, ja dán bokte galgá sáddet buot jearaldagat main leat persovdnadieđut.    

Sisabeassan lea elektrovnnalaš-ID:in (bank-ID, MINID, buypass ID, COMMFIDES), ja deavddát vel skovi mas leat persovdnadieđut. Dás beasat maid bidjat fiillaid mielddusin.

Muitte friddjatekstii merket «Pasieantamátki» vai oažžut dan maid sáddet midjiide.